Chovatelská stanice
"z Města Touškova"

Tibetský španěl je malý elegantní pes měřící pouhých 25,5 cm. Původně byl určen k tomu, aby v klášterech Tibetu dělal lidem společníka. Tibetský španěl však zastával i funkci hlídače. Měl totiž za úkol držet stráž z vyvýšeného bodu, např. z obvodové zdi, a na vše neobvyklé z okolí upozornit svým štěkotem. Štěkot pak přivolal na místo velké dogy, které odradily vetřelce před vstupem do klášterního areálu. Dle různých materiálů byli i speciálně cvičeni pro otáčení motlitebních mlýnků a dále sloužili jako „ohřívači postelí“. 

 



STANDARD TIBETSKÉHO ŠPANĚLA:

 

 

Celkový vzhled:

Má být malý, čilý a ostražitý. Tibetský španěl má velmi vyrovnané proporce, tělo je lehce delší než kohoutková výška.

 

Hlava a lebka:

Malé proporce vzhledem k tělu a vysoké nesení vzbuzují dojem hrdosti. Samčí u psů, ale ne hrubá. Lebka lehce zakulacená, středně široká a dlouhá. Stop nepatrný, ale vyznačený. Středně dlouhý, tupý čumák s polštářky, ale bez vrásek. Brada musí vykazovat určitou šířku i délku. Preferuje se černý nos.

 

Oči:

Tmavě hnědé, oválného tvaru, jasné a výrazné, střední velikosti, položené dosti daleko od sebe, ale hledící vpřed, dodávají psu opičí výraz. Řasy černé.

 

Uši:

Střední velikosti, sklopené, dobře osrstěné v dospělosti a nasazené dosti vysoko. Mají být lehce odstáté od lebky, ale ne poletující. Velké a nízko nasazené ucho je netypické.

 

Zuby:

Ideální je těsný předkus, kdy spodní řezáky těsně přiléhají z vnější strany na horní řezáky. Řezáky mají být umístěny rovně vedle sebe v mírném oblouku mezi špičáky. Úplný chrup je vítán. Toleruje se klešťový skus, pokud je brada dosti dlouhá a široká, aby čumák měl správný tupý výraz. Zuby nesmí být vidět, pokud je tlama zavřená.

 

Krk:

Spíše krátký, pevný a dobře nasazený, pokrytý šálem z dlouhých chlupů, který je u psů výraznější než u fen.

 

Přední fronta:

Kosti předních nohou lehce prohnuté, ale pevné v lopatkách. Prostorná ramena.

 

Tělo:

Lehce delší od vrcholku ramene ke kořeni ocasu než kohoutková výška. Hluboký hrudník, rovný hřbet.

 

Zadní fronta:

Dobře utvářená a pevná, nohy rovné při pohledu zezadu. Tlapky zaječí, úhledné a malé. Osrstění mezi prsty často přerůstá dopředu. Bílé znaky jsou povoleny.

 

Chůze:

Rychlý pohyb, rovný a volný.

 

Ocas:

Nasazený vysoko, bohatě osrstěný a v pohybu nesený vesele zakroucený nad hřbetem. Nesmí být penalizován svěšený ocas, pokud pes není v pohybu.

 

Srst:

Dvojí, hedvábné struktury, krátká na obličeji a přední části nohou, středně dlouhá na těle (ale spíš přilehlá), uši a zadní část předních nohou krásně osrstěné, ocas a kalhotky (=zadní část stehen) pokryté dlouhou, bohatou srstí. Feny mají méně bohatou srst než psi.

 

Barva:

Všechny barvy a jejich kombinace jsou povoleny.

 

Výška a váha:

Váha 4 – 7 kg, výška cca 25 cm.

Všichni samci musí mít 2 sestouplá varlata v šourku.

 

Chyby:

Vypouklé oči, široký a plochý čumák, velmi kulatá nebo plochá lebka, neznatelný stop, špičatý slabý nebo vrásčitý čumák, nůžkový skus, dlouhá tvář bez stopu, velmi prohnuté přední nohy, nervozita, dušnost, kočičí tlapka, hrubý typ, hanebný výraz, játrový nos nebo světlý pigment, světlé oko, neustále vyplazený jazyk.